Ing. arch. Jan Pešta
ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH VESNIC
Díl V. – Liberecký kraj
Autor: Ing. arch. Jan Pešta
Nakladatelství Libri, 2011
Vrchovany se rozkládají severovýchodně od Dubé, na jihozápadním úpatí dominantního Berkovského vrchu (480 m) se zříceninou hradu Starý Berštejn. Tento vulkanický vrch patří ke skupině výrazných čedičových kuželů (Šedina, 472,9 m; Maršovický vrch, 515,1 m; Tachovský vrch, 498,5 m a další), vystupujících z mírně zvlněné zemědělské planiny mezi severním okrajem Kokořínska a rozlehlými lesy Polomených hor. Z horní části vesnice se otvírají nádherné výhledy jižním směrem, na členitou oblast Kokořínska a Houseckých vrchů, z vrcholové plošiny hradního vrchu pak panoramatické výhledy na velkou část severních Čech, od Krkonoš až po České středohoří.
Vesnice je poprvé doložena roku 1402 spolu s Chlumem a Drchlavou a výslovně jmenovanou horou nad vsí (dosud tedy patrně bez hradu) v souvislosti s dělením rodového majetku Berků z Dubé mezi 6 bratří. Hrad Starý Berštejn vznikl na vrchu nad vesnicí patrně záhy po rozdělení statku, snad jako sídlo či opěrný bod Jindřicha Hlaváče Berky z Dubé, jednoho z dědiců. Poprvé je uváděn k roku 1423. Osudy vesnice byly poté vždy spojeny s berštejnským panstvím, jehož centrem byl nejprve hrad Starý Berštejn a po jeho zániku v 60. letech 16. století zámek Nový Berštejn u Dubé. Roku 1654 bylo ve vsi zaznamenáno celkem 19 usedlostí osazených (z toho 6 selských) a 2 pusté. Tehdy berštejnský statek spadal pod panství Doksy, ovšem již roku 1659 byl opět oddělen jako samostatné panství.
Nejznámější památkou na katastru Vrchovan jsou zříceniny hradu Starý Berštejn na vysokém zalesněném kopci přímo nad vsí, suverénně ovládající široké okolí. Nevelký hrad, založený snad na počátku 15. století, prošel složitějším stavebním vývojem. Jeho jádrem byla mohutná obytná věž, k níž přiléhal stísněný dvorek s další obytnou budovou. Patrně až po husitských válkách vzniklo předhradí na svazích pod vrcholovým skaliskem.
Zástavba vlastní vesnice je ulicovitá. Jednotlivé, poměrně velké usedlosti byly soustředěny po stranách stoupající komunikace, vedoucí ve směru jihozápad–severovýchod k úpatí hradního vrchu. Na plošině v dolní (jihozápadní) části vsi se zformovalo nevelké vřetenovité návesní prostranství s kompaktnější zástavbou, zatímco zástavba horní části vsi s převážně drobnějšími usedlostmi a chalupami byla kvůli strmému terénu podstatně více rozvolněná. Časový vztah obou částí vsi není zcela jasný, zdá se však, že starším jádrem může být náves v dolní části vsi. Nemladším doplňkem půdorysné struktury vesnice je drobná chalupnická a domkářská zástavba na dně a na svazích rokliny při západním a jihozápadním okraji intravilánu.
Ve vsi se dochoval velmi hodnotný soubor výstavné roubené i zděné lidové architektury, charakteristické pro rozsáhlou oblast Českolipska a severního Kokořínska. Zatímco v dolní části návsi dominují stavby zděné, ve střední a horní části vsi převažují objekty roubené – velké patrové domy s krátkými pavlačemi.
K nejhodnotnějším usedlostem patří čp. 30 ve střední části vsi. Mimořádně mohutný, štítově orientovaný patrový dům má dvoutraktovou dispozici. Roubená je světnice v přízemí a patro v celém rozsahu, zadní část domu byla ubourána. Ve štítovém průčelí je dekorativně vyřezávaná podstávka. Vedle domu stojí v podélné orientaci patrová sýpka se zděným přízemím a roubeným patrem, s pavlačí ve štítovém průčelí.
Dům čp. 31 naproti kapli má rovněž roubenou světnici a patro, podpírané ve štítovém průčelí jednoduchou podstávkou. Blízký poloroubený dům čp. 32 má omítaný štít, v patře jsou stopy zapuštěné pavlače. Roubená patra, v některých případech s krátkými pavlačemi, mají dále domy a chalupy čp. 3 (nad školou), čp. 4 (pod kapličkou, s podstávkou ve štítovém průčelí), čp. 8 (s mladší vaznicovou střechou) a čp. 13.
V horní části vsi, na prudké stráni při úpatí hradního vrchu, stojí roubené či poloroubené patrové domy a chalupy čp. 33, 34 (s krátkou pavlačí), čp. 36 (s pilířovou bránou a stodolou s částečně dochovanými roubenými konstrukcemi), čp. 39 (se sedlovým trámkovým portálkem na pavlač), čp. 41 (novodobě upravený) a čp. 42. Zajímavá je usedlost čp. 35 s patrovým roubeným domem s pavlačí a jednoduchou podstávkou.
Kolmo napojené hospodářské křídlo obsahuje v přízemí průjezdní kolnu, v patře jsou roubené komory.
Skupina drobných poloroubených patrových chalup, často situovaných kolmo ke svahu, se dochovala i v rokli na západním okraji vsi (čp. 18, 19, 48 a č. e. 011). O samotě jihozápadně od vsi stojí v úplnosti zachovaná usedlost čp. 24. Mohutný patrový dům má roubenou světnici v přízemí a patro v celé délce, s pavlačí v podobě balkonu. Štít kryje eternitový obklad. V usedlosti se zachovala i sýpka se zděným přízemím a srubovou komorou v patře přístupnou z pavlače a dále pilířová kolna s roubenými výplněmi.
Velmi hodnotný je ale i soubor mladší zděné architektury. Zejména v dolní části návsi převažují mohutné patrové pozdně klasicistní domy z doby okolo roku 1850. Mezi nimi vyniká podélně orientovaný dům čp. 29, datovaný na vstupním portálku do roku 1850. Průčelí přízemí je členěno slepými arkádami a pásovou bosáží, patro nese stopy jednoduchých úprav asi z přelomu 19. a 20. století. Dům je krytý polovalbovou střechou s dvouetážovým štítem, do dvora vede pilířová brána s dekorativními kovovými vraty.
Na návsi dále stojí patrové, v jádru pozdně klasicistní domy čp. 9 (bývalý hostinec, s nověji upravenou fasádou), čp. 10, 11 (s průčelím obnoveným roku 1937), čp. 26 (rovněž s fasádami upravenými v první třetině 20. století) a druhé obytné stavení usedlosti čp. 32. V rokli je několik drobných přízemních i patrových chalup ze druhé poloviny 19. a počátku 20. století – čp. 21, 49 a 51. K řadě usedlostí patří dosud částečně zachované hospodářské objekty – zejména velké stodoly z pískovcových kvádrů („štuk“), s typickými podélnými „chmelovými“ vikýři.
Uprostřed vesnice stojí architektonicky kvalitní pozdně barokní kaple Nanebevzetí Panny Marie, postavená patrně roku 1801 snad na místě starší kaple. Zcela zdevastovaná sakrální stavba, krytá mansardovou střechou, má průčelí členěné pilastry, završené jednoduchým křídlovým štítem. Nad kaplí je přízemní budova bývalé školy z roku 1891 s bohatě řešeným symetrickým eklektickým průčelím. Tradičním prvkem vybavenosti obce je secesní vodárna v nejvyšším místě intravilánu na úpatí hradního vrchu. V údolí pod vsí se zachovaly čerpací stanice vodojemu z roku 1910. Za zmínku stojí i prvky parteru – čedičová dlažba ulicovité návsi a skalní sklepy v rokli na západním okraji vesnice.
V průběhu druhé poloviny 20. století byla zástavba návsi částečně rozrušena demolicemi několika usedlostí. Na druhou stranu zde až na výjimky nevznikly žádné hmotově nevhodné stavby. Vrchovany s početným souborem roubené i zděné lidové architektury tak dodnes patří spolu se sousedním Chlumem a Horkami k památkově nejhodnotnějším sídlům v širším okolí Dubé a právem by zasluhovaly plošnou ochranu. Celkové kvality vesnice ještě zvyšuje její vysoce atraktivní krajinářská poloha na strmém úpatí Berkovského vrchu se zříceninou Starého Berštejna.
